Doporučujeme
Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846–1878)
Jsem v Bohu a Bůh je ve mně.
Cítím, že všichni tvorové, všechny stromy a květy patří Bohu a také mně. Už nemám svou vůli, protože ta patří Bohu. A všechno, co patří Bohu, patří i mně.
Titus Brandsma (1881–1942)
Žijeme ve světě převrácených hodnot, v němž dokonce i láska je nazývána slabostí, kterou je třeba odstranit, kterou člověk musí překonat.
„Ne láska, ale rozvinutí vlastní síly!“
Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein / 1891–1942)
Bůh vede každého po jeho vlastních cestách. Někdo se dostane k cíli snáze a rychleji než druhý. To, co můžeme udělat my, je v poměru k tomu, co Bůh činí s námi, skutečně málo. Ale aspoň to málo udělat musíme.
V letošním roce prožíváme v církvi v České republice Národní eucharistický kongres, který vyvrcholí 17. října 2015 v Brně programem, jenž začne v 10.30 na náměstí Svobody. Na kněžské pouti v Kostelním Vydří o Slavnosti Panny Marie Karmelské 16. července 2015 v této souvislosti zazněla přednáška o. Vojtěcha Kodeta, O.Carm. „Ars Celebrandi“ o umění slavit mši svatou.
Terezie z Lisieux (1873–1897)
Jsem jen dítě, bezmocné a slabé. Ale právě má láska mi dává odvahu, abych se nabídla za oběť tvé lásce, Ježíši... Láska si mě zvolila za celopal, mne slabého a nedokonalého tvora... Není tato volba hodná Lásky?... Ano, aby Láska byla plně uspokojena, musí se snížit, musí se snížit až k nicotě a tuto nicotu přetvořit v oheň...
Nesmírně tě miluji
Dal jsem jim poznat tvé jméno a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich. (Jan 17,26)
Wilfrid Stinissen (1927–2013)
Mohli bychom si myslet, že budeme-li ustavičně plnit Boží vůlí, ze života se stane nesmírná nuda...
Živé Boží slovo: Jan 6,12 (ČLP)
Když se (lidé) najedli, řekl (Ježíš) svým učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“
Terezie z Avily (1515–1582)
Moje sestry, ráda bych, abychom usilovaly o toto. Mějme vytrvalou touhu po modlitbě a věnujme se jí, abychom měly sílu sloužit Pánu, a ne abychom si užívaly...
Ve středu 15. 7. 2015 uplynulo 25 let od chvíle, kdy se karmelitáni vrátili do kláštera v Kostelním Vydří a začali na tomto poutním místě a v jeho okolí znovu působit.
U příležitosti tohoto výročí slavil P. Vojtěch Kodet s ostatními bratřími děkovnou mši svatou, po níž následovala v sále domu sv. Josefa krátká beseda s promítáním fotografií dokumentujících, jak se poutní místo za uplynulé čtvrtstoletí proměnilo.
P. Vojtěch opakovaně vyjádřil poděkování všem přátelům a dobrodincům. Bez jejich pomoci by se dílo, které tu bylo vykonáno, vůbec nemohlo uskutečnit. Na besedu navázaly osobní přátelské rozhovory a neformální setkání mezi hosty.
(Filothea)