Jan od Kříže si dnes získává pozornost mnoha věřících i nevěřících svým líčením temné noci jako typicky lidské i křesťanské zkušenosti. Naše epocha zažila dramatická období, během kterých mlčení či nepřítomnost Boha či zažité pohromy a utrpení v podobě válek a vyhlazování mnoha nevinných umožnily tomuto výrazu lépe porozumět, protože mu dodaly charakter kolektivní zkušenosti a učinily jej použitelným nejen pro jednu fázi duchovní cesty, ale pro označení samotné reality života. (…)
Nemoc, hladomor, válka, nespravedlnost, osamění, ztráta smyslu života, sama křehkost lidské existence, bolestné vědomí hříchu, zdánlivá nepřítomnost Boha jsou pro věřícího očistnými zkušenostmi, které lze nazvat nocí víry. (…) „On dokáže tak moudře a krásně ze zla vytěžit dobro“ (Duchovní píseň 23,5). Jedná se v konečném důsledku o pravdivé prožívání tajemství smrti a vzkříšení v Kristu.
(Jan Pavel II., apoštolský list Maestro nella fede, čl. 14; 14. prosince 1990)