Aktualizov�no: 12. �ervence 2011

Karmel 1/2011

[ Karmel 1/2011 - PDF ]

Obsah

Nezvykl� m�ra spont�nnosti (�vodn�k)
P. Gorazd Cetkovsk�, O.Carm.

�Sv�tost� k�tu je terci�� povol�n ke svatosti� � 1. ��st
P. Gorazd Cetkovsk�,O.Carm.

Dokument �Pro v�s jsem se narodila� (2. ��st )
Kontext Tereziina �ivota

Ni��m se neznepokojuj: Tereziiny recepty pro �ivot
Podle katecheze Benedikta XVI. z 2. 2. 2011
zpracoval P. David Vop�ada


Katecheze o Janovi od K��e
Benedikt XVI. p�i gener�ln� audienci 16. 2. 2011

Nezvykl� m�ra spont�nnosti

�vodn�k

se tentokr�t projevila p�i vzniku nov�ho ��sla na�eho �asopisu. Programov� jsem do prvn�ho ��sla leto�n�ho ro�n�ku za�adil prvn� ��st �l�nku o sv�tosti k�tu. Pova�uji za d�le�it�, abychom i my �erpali z t�mat, ur�en�ch na�imi biskupy pro p��pravu na jubileum p��chodu slovansk�ch v�rozv�st� na Velkou Moravu. �l�nek p�in�� p�epracovan� p�epis p�edn�ky, kter� zazn�la p�i lo�sk� celost�tn� pouti terci��� v Kosteln�m Vyd��. Druh� �l�nek � pokra�ov�n� dokumentu k p��prav� na jubileum narozen� svat� Terezie z Avily � se dal o�ek�vat. Kde je tedy ta spont�nnost, kterou jsem zm�nil na za��tku?
Dala vznik ob�ma dal��m p��sp�vk�m do tohoto ��sla. Dv� katecheze Benedikta XVI. p�i gener�ln�ch audienc�ch v m�s�ci �noru vedly P. Davida Vop�adu k tomu, �e hlavn� my�lenky z nich, prov�zen� sv�m koment��em, �vyv�sil� na sv�ch webov�ch str�nk�ch. A souhlasil, abychom odtud �erpali. A P. Vojt�ch Kohut, OCD, stejn� spont�nn� p�elo�il katechezi o sv. Janu od K��e a sv�j p�eklad n�m p��mo nab�dl. I kdy� svat� Otec v t�chto katechez�ch v mnoh�m prost� shrnuje fakta, kter� jsou v�m, na�im �ten���m, zn�m�, p�ece velmi stoj� za pov�imnut� to, v �em spat�uje aktu�lnost odkazu t�chto velk�ch postav Karmelu pro na�i sou�asnost.
A po �ase op�t do tohoto ��sla vkl�d�me slo�enku, kterou m��ete pou��t, pokud byste na �asopis cht�li p�isp�t a nem�te mo�nost to ud�lat p��mo � prost�ednictv�m kter�hokoli z brat�� karmelit�n�. P�n B�h zapla� za v�echnu Va�i podporu!
P�eji V�m a Va�im bl�zk�m hojnost milost� v roce 2011!

P. Gorazd Cetkovsk�, O.Carm.

Jdi na obsah

�Sv�tost� k�tu je terci��
povol�n ke svatosti�
1. ��st

P. Gorazd Cetkovsk�,O.Carm.

Na�i biskupov� n�s vyzvali k t��let� p��prav� na 1150. v�ro�� p��chodu svat�ch Cyrila a Metod�je na Velkou Moravu, kter� budeme slavit v roce 2013. Za z�kladn� t�ma p��pravy byly zvoleny t�i inicia�n� svatosti: k�est, bi�mov�n� a eucharistie. V roce 2011 m� b�t na�e pozornost zam��ena na k�est, rozj�m�n� o n�m, prohlouben� na�eho vztahu k t�to sv�tosti. Pro n�s karmelit�ny m��e b�t pob�dkou k zapojen� se do t�to p��pravy tak� ta skute�nost, �e svat� Cyril a Metod�j jsou patrony na�� delegatury. Proto se chci nad k�tem nyn� spolu s V�mi zamyslet a tuto �vahu jsem nadepsal citac� z �l. 20 �ehole karmelit�nsk�ch terci���: �Sv�tost� k�tu je terci�� povol�n ke svatosti.�

V karmelsk� tradici se o k�tu mluv� velmi m�lo. V roce 1998 jsme v na�em �asopise (v prvn�m ��sle toho ro�n�ku) uve�ejnili �l�nek bos� karmelitky sestry Zdislavy �Vn�m�n� sv�tosti k�tu u sv. Terezie z Lisieux.� Krom� toho psala o k�tu i Edith Stein, ale zab�vat se jej�m textem by pro n�s bylo pro tuto chv�li slo�it� a p��li� n�ro�n� a tak� nen� dostupn� v �esk�m p�ekladu. Pro� sv�tci Karmelu o k�tu mluv� tak m�lo? Nejsp� proto, �e v jejich dob� byl k�est n���m naprosto samoz�ejm�m. Cel� spole�nost byla tvo�ena lidmi pok�t�n�mi (vyjma �id�), a to pok�t�n�mi ji� z�hy po narozen�.

V t�to souvislosti zmi�me, �e ji� od doby sv. Jeron�ma bylo zasv�cen� se Bohu ke specifick� form� �ivota podle evangelia (ask�t�, k�es�ansk�ch panen) pova�ov�no za jak�si �druh� k�est� a bylo tak tak� naz�v�no. Takto se potom na n� pohl�elo i nad�le, setk�me se s t�m je�t� u sv. Terezie z Lisieux. �eholn� sliby b�valy velmi �asto p�irovn�v�ny ke k�tu, co� my bychom dnes u� asi neud�lali. Na jedn� stran� to ukazuje, �e k�est byl st�le dob�e v pov�dom�, ale na druh� stran� to prozrazuje, �e neopakovateln� s�la k�tu nebyla pova�ov�na za nesrovnatelnou...

V sou�asnosti je n� pohled na k�est d�ky v�voji teologie a zbo�nosti takov�m zp�sobem obnoven�, �e nic jin�ho se k�tem nesrovn�v�me. K�est je jedine�n� ud�lost v �ivot� k�es�ana. Ale p�edt�m po stalet� bylo vn�m�n� k�tu zeslabeno. I skute�nost, �e se vstupem do ��du bylo p�ij�m�n nov� jm�no, s t�m souvisela. Vzpom�n�m si je�t� z dobry sv�ho p�soben� ve Fr�dlant� nad Ostravic�, kde vedle n�s �ila komunita sester Mision��ek pr�ce Donum Dei, �e tyto sestry, kter� poch�zely z Afriky a z Oce�nie, m�ly ka�d� dv� jm�na. Jedno v domorod�m jazyce sv�ho kmene, tj. �pohansk�, kter� znala jen jejich rodina, a pak jm�no k�es�ansk�, kter� dostaly p�i k�tu a j�m� byly b�n� oslovov�ny na ve�ejnosti. Takto se je�t� v jejich rodn�m prost�ed� dot�kaly kultura p�edk�es�ansk� a k�es�ansk� v�ra. Svat� Pavel p�e: �Kdy� se tedy n�kdo stal k�es�anem, je to nov� stvo�en� (2 Kor 5,17). A jestli�e p�i vstupu do ��du bylo p�ij�m�no nov� jm�no, projevoval t�m doty�n� �lov�k jednak z�eknut� se sebe sama (odlo�en� dosavadn�ho ob�ansk�ho jm�na; jednotliv� doklady tohoto zvyku sahaj� do 6. stolet�), jednak obecn� tehdej�� p�esv�d�en�, �e �eholn� profese m� podobn� ��inky jako sv�tost k�tu...1

N� pohled na k�est je dnes hodn� prohlouben. My�lenky, kter� te� zm�n�m, jsem p�evzal z knihy, kter� byla naps�na v dob� II. vatik�nsk�ho koncilu, tedy p�ed t�m�� pades�ti l�ty.2 Ale mnoh�, o �em p�e, je aktu�ln� st�le, i dnes. Kdy� se zam���me na �sil� o duchovn� �ivot, v�imneme si, �e r�zn� sv�tci a velk� postavy duchovn�ho �ivota uplat�ovali sv� zp�soby modlitby a sv� d�razy ve zbo�nosti. Sv. Franti�ka ��msk� m�la velk� vztah ke sv�mu and�lu str�n�mu, svat� Terezie z Avily byla velkou ctitelkou svat�ho Josefa, atd. My, kte�� usilujeme se od sv�tc� u�it, sb�r�me tyto podn�ty a sna��me se p�idr�et se jich � co mo�n� v�ech z�rove�. P�id�v�me jednu modlitbu ke druh�, sna��me se obs�hnout mnoho. Ostatn� v�dy� autorita c�rkve mnoh� tyto jednotliv� modlitby, litanie, formy zbo�nosti ofici�ln� doporu�ila a nav�c obda�ila odpustky...

�Je pochopiteln�, �e zm�n�n� p�id�v�n� nab�v� v �ivot� prost�ho v���c�ho mnohdy podivn� podoby. (Takov� �lov�k) stoj� za v��m, co u�� katolick� v�ra, pln� v�echny k�es�ansk� povinnosti, chod� na m�i a k p�ij�m�n�, ale z�rove� je�t� s obavami a sv�domitost� vyhl��, zda lze n�kde dos�hnout v�t�� jistoty: [a tak] kon� ka�dou novou pobo�nost, pat�� do v�cero bratrstev, nos� �kapul�� r�zn�ch ��d�, usiluje z�skat ka�d� dosa�iteln� odpustek, zaj�m� se o nejnov�j�� vid�n� a zjeven�, podnik� dlouh� cesty, aby z �st n�jak� mysticky obdarovan� d�vky lapil n�jak� sm�rodatn� slovo... � a �ije p�itom ve st�l� �zkosti, jestli jeho du�e bude spasena. A pak je jen p�irozen�m d�sledkem, �e tu naprosto chyb� n�jak� proporcionalita a �e nelze mluvit o n�jak�m jemnocitu v oblasti zbo�nosti.�

K tomuto jemnocitu mysl�m pat�� pr�v� schopnost rozli�ov�n�, co je d�le�it� a co je p�idan�. �eho se mus�m dr�et, a co opravdu nen� nezbytn� obs�hnout. K�es�an� prvn�ch stalet� sv�j duchovn� �ivot, sv� p�ijet� evangelia a pozn�n� Krista uchopili jako celek, nerozkl�dali to na d�l�� pobo�nosti. A na��m �kolem je, abychom ve sv�m �sil� o d�kladn� duchovn� �ivot nepostupovali cestou �p��davk��, ale cestou �koncentrace� � zam��en� se na st�ed. Na to, co je j�dro. Tak to prorocky vn�mal J. A. Jungmann a upozornil: obecn� plat�, �e teprve tehdy, kdy� je n�co vn�m�no ve sv�ch ��stech (po ��stech), je mo�n� v�b�r (z nich, mezi nimi) a jsou mo�n� p��davky. P�i v�� �ct� k jednotliv�m projev�m a form�m zbo�nosti bude nad�le t�eba usilovat o koncentraci (zam��en� se na st�ed, ne na dal�� p��davky).

I kdy� u n�s ona takto rozko�at�l� tradi�n� zbo�nost, kter� jej tehdy obklopovala a o n� mluv�, byla komunismem set�ena a tak�, jak jsem �ekl, ub�hlo v�ce ne� �ty�icet let, p�ece n�m prosp�je, abychom se k jeho my�lenk�m vraceli.

To, o �em mluv�me, je dob�e patrn�, i pokud jde o r�zn� zasv�cen� se: Srdci Je��ovu, Pann� Marii, Duchu svat�mu, Srdci Mariinu apod. I tu je t�eba moudrosti. Jinak se vr�� jedno na druh�, a p�itom obsah (v�nost) t�chto �kon� se vyprazd�uje. Ano, v�echna tato jednotliv� zasv�cen� se jsou c�rkv� schv�lena a doporu�ena. �Ale vposledku mus� katolick� k�es�an p�ece p�edev��m myslet na to, �e jeho zasv�cen� se ud�lo podstatn� ve sv�tosti k�tu a �e je sv�tostn� posilov�no a stvrzov�no ka�d�m uv�dom�l�m spoluslaven�m ob�ti Nov�ho z�kona, tj. eucharistie.�

�To, �e n�jak� pobo�nost �i forma zbo�nosti byla c�rkv� schv�lena, neznamen�, �e se m� st�t z�kladn�m kamenem ve stavb� na�eho �ivota s Bohem.� �Nem��ete kupit v�cero �z�kladn�ch kamen��. Ten je jen jeden � Kristus � a na n�m stoj� cel� stavba.� A my sm��ujeme k Bohu, jak vyzn�v�me poka�d� v z�v�ru eucharistick� modlitby: �skrze n�ho (Krista) a s n�m a v n�m.� Kristus je pro n�s cesta, jak to s�m o sob� ��k� v evangeliu.

Tedy pro n�s: je dob�e, �e se zasv�cujeme terci��skou profes�, je dob�e, �e nos�me �kapul��, ale bu�me si dob�e v�domi, �e toto v�e jen p�id�v�me k na�emu z�kladn�mu zasv�cen�, kter�m pat��me Kristu skrze k�est. Na�e zasv�cen� se Kristu se ud�lo sv�tostn� ve k�tu a je sv�tostn� posilov�no a stvrzov�no t�m, �e spoluslav�me m�i svatou.

T�mto �vodem jsem cht�l p�ipravit p�du pro na�e zamy�len� se nad t�m, �e k�est je na�e z�kladn� odevzd�n� se Kristu. A i kdy� se pro mnoh� z n�s t�ebas odehr�lo v �tl�m d�tstv�, kam nedosahuj� na�e vzpom�nky, z�st�v� po cel� n� �ivot n���m, na �em stav�me, co je z�kladn�m kamenem vztahu mezi Bohem a n�mi.

Jdi na obsah

Dokument
�Pro v�s jsem se narodila�
2. ��st

Prvn� ��st: Terezi�nsk� ko�eny charismatu:
kontext Tereziina �ivota a z�sady pro �etbu

Historick�, spole�ensko-kulturn� a n�bo�ensk� r�mec Tereziina �ivota

6. Spole�ensk�m prost�ed�m svat� Terezie je Kastilie 16. stolet�, obdob� velk�ch kontrast�, kde rozhoduj�c� �lohu hraje vy��� t��da, v n� buj� konvencionalismus, tituly a p�edepsan� etiketa (srov. � 37,6.10). Terezie, a� nevyhnuteln� za�len�n� do dobov�ho syst�mu spole�ensk�ch t��d, na to reaguje v Knize �ivota kritikou t�� pseudohodnot t�to spole�nosti: kultu cti, hromad�n� pen�z a vyhled�v�n� pot�en� (srov. � 20,25-28). Svat� Terezie se rod� a je vychov�v�na v dob� expanze ��e kr�le Karla I. (tak ve �pan�lsku) a t�ho� Karla V. (tak v N�meck� ��i; 1516-1556) a svou �innost a osobnost rozv�j� za panov�n� Filipa II. (1556-1598). V t� dob� p�est�v� b�t Kastilie oblast� uzav�enou do sebe sam� a otv�r� se evropsk�mu horizontu It�lie, Francie a Flander.

7. Terezie chov� v hloubi du�e obavy o probl�my Evropy, pono�en� do n�bo�ensk�ch v�lek a vystaven� hrozb� tureck�ch n�jezd�, i o probl�my v Africe. Zvl�tn� citlivost v�ak ukazuje zejm�na pro �irok� panor�ma Ameriky a jej�ch probl�m�. Terezii bylo pouh�ch sedmn�ct let, kdy� za�al exodus jej�ch bratr� do Ameriky (v Tereziin� slovn�ku �do Indie�). Od tohoto okam�iku ji� nikdy nep�estane obracet sv�j pohled na americk� kontinent. B�hem posledn�ch dvaceti let jej�ho �ivota se t�mata Indie stanou sou��st� jej�ho vnit�n�ho sv�ta a budou rozhoduj�c�m faktorem jej�ho zakladatelsk�ho d�la mezi bratry. Ohledn� Terezie a jej�ho postoje v��i Indii se obvykle opakuje pouze to, �e to bylo obvykl� m�sto zdroje p��sunu pen�z, kter� odtamtud dost�vala. Av�ak ona sama pro��vala probl�m Ameriky na hlub�� �rovni a doznala v��i n�mu radik�ln�ho v�voje. Informace m�la st�le z prvn� ruky. Rozhoduj�c�m podn�tem pro ni ov�em byl rok 1565, kdy se na Karmelu svat�ho Josefa p��le�itostn� zastavil franti�k�nsk� mision�� Alonso de Maldonado, ��k a n�sledovn�k otce Las Casase, odp�rce dobyvatelsk�ch ta�en� a podporovatele misi�. Terezie je p�i naslouch�n� t�mto zpr�v�m hluboce zasa�ena, jak to odpov�d� citlivosti jej� doby, a nem��e se nest�hnout do samoty poustevny v kl�tern� zahrad�, kde pros� Boha za ty mili�ny osob, kter� tam sm��uj� k zatracen�. N�hle se ji otev�el nesm�rn�, zcela nov� obzor (srov. Z 1,7; Dopis Lorenzovi de Cepeda ze 17. ledna 1570).

8. �en� nep��slu�elo ve �pan�lsk� spole�nosti 16. stolet� takov� postaven�, kter� by j� umo�nilo b�t velkou protagonistkou, ani d�le�it� rozhodovac� moc. Nar�ela na obt�e ve snaze z�skat p��stup ke kulturn�m pramen�m, nem�la p��stup na univerzitu, ani j� nebyla otev�ena jin� st�ediska vzd�l�n� �i spole�ensk�ho postupu; nebyla j� dokonce dovolena �etba duchovn�ch knih v lidov�m jazyce. Terezie bude protestovat proti t�mto z�kaz�m, kter� existuj� i uvnit� c�rkve: �Nesta��, Pane, �e n�s sv�t dr�� uml�en�, �e pro v�s ned�l�me na ve�ejnosti nic, co by za n�co st�lo, ani se neodv��me mluvit o jist�ch pravd�ch, �e potaj� pl��eme; a vy byste snad nem�l vysly�et tak spravedlivou prosbu? Tomu, Pane, nev���m, pro va�i dobrotu a spravedlnost, nebo� jste spravedliv� soudce, a ne jako pozem�t� soudcov�, kte�� � jako Adamovi synov�, a koneckonc�, v�ichni mu�i � nenach�zej� �enskou ctnost, kterou by nepodez��vali� (CE 4,1; srov. 35,2; � 26,2). Ani� by o to usilovala, prom�n� se Terezie v podn�covatelku hnut� �ensk� kultury. Vstoup� do proudu �pan�lsk� duchovn� literatury prvn� poloviny 16. stolet�. Kdy� zakl�d� nov� Karmel, trv� na tom, aby mni�ky byly schopn� modlit se liturgii hodin a pom�hat p�i chor�ln�m zp�vu (srov. St 6). Kdy� v�ak nedlouho nato zazvon� u dve�� jej�ho Karmelu negramotn� past��ka z Almendralu, Anna Garc�a (budouc� Anna od svat�ho Bartolom�je), Terezie ji v rozporu s t�mto po�adavkem p�ijme. Sama ji nau�� ��st a ps�t. Na nov�m Karmelu bude Terezie p��telkyn� knih, dopis� a vzd�lanc�, lidov�ch p�sn� a... p�sn� bratra Jana od K��e. A pozd�ji, koncem 16. a za��tkem 17. stolet�, se vytvo�� z�stup vzd�lan�ch karmelitek, mezi nimi� vynikaj� Marie od svat�ho Josefa, Cec�lie od Narozen� a Anna od Trojice (z Calahorry).

9. Co se t��e n�bo�ensk�ho prost�ed�, Kastilie byla spole�nost� teokratickou a t�m�� v�lu�n� katolickou: �id� byli ze �pan�lska vyhn�ni roku 1492 a ti, kdo m�li �idovsk� p�edky a sami byli konvertity, byli perzekuov�ni kv�li podez�en�, �e st�le vyzn�vaj� svou p�vodn� v�ru. Pron�sledov�ni byli rovn� ti, kdo p�i�li do kontaktu s protestantskou reformac�. Tak zde z�staly jen mal� skupiny muslim� (morisk�). Terezie se ji� jako d�t� zm�n� o nep��telsk� zemi Maur� a o mo�nosti podstoupit tam mu�ednictv� (srov. � 1,5) a ona sama a jej� rodina budou muset vyvracet podez�en� ohledn� �istoty sv� krve, tj. ohledn� �idovsk�ho p�vodu. Zn�m� jsou i jej� n�zory na protestantskou reformaci: vn�mala ji z politicko-n�bo�ensk�ho prost�ed�, v n�m� �ila (srov. CV 1,2).

10. �pan�lsk� spole�nost Zlat�ho v�ku byla ok�zale n�bo�ensk� ve sv�ch struktur�ch, zvyc�ch i zp�sobu uva�ov�n�. To m�lo za n�sledek, �e lidov� zbo�nost se p�etvo�ila ve v�eobklopuj�c� v�chovn� faktor: je p��tomna ve v�ech sf�r�ch. V d�tsk�m v�ku ji Terezie zakou�� v rodin�. Pak ji pro��v� rozd�ln�mi zp�soby v pr�b�hu sv�ho �eholn�ho �ivota, jako ur�it� protip�l konventn� liturgie. A nakonec ji, by� velmi prot��benou, v�le�uje do sv�ho mystick�ho �ivota. Nejv�znamn�j�� skute�nost� je pr�v� spojen� lidov� zbo�nosti s mystickou zku�enost�: den ode dne v�c zakou�� Terezie �nesm�rnou kr�su Kristovy tv��e�, hluboce citov� pro��v� spole�enstv� s Trojic� atd., a p�esto pro ni v ka�dodenn� i komunitn� praxi z�stanou tak�ka nepostradateln�mi: obrazy (srov. CV 34,11), sv�cen� voda, proces�, lidov� p�sn�. Inkvizice byla ve �pan�lsk� c�rkvi i spole�nosti t� doby jednou z instituc�, kter� nejv�ce ovliv�ovaly ka�dodenn� �ivot. Tot� plat� pro Terezii. Inkvizi�n� z�sahy zpochybn� jak jej� osobu a jej� mystick� milosti (srov. � 33,5), tak i prvn� z jej�ch spis�, Knihu �ivota. Ona p�esto atmosf��e strachu z inkvizice, kter� se po Kastilii ����, nepodlehne.

11. C�rkev se pro Terezii i pro celou dobu Filipa II. ztoto��uje s kl�rem a hierarchi�. Kl�rus tvo�� soci�ln� vrstvu, kter� je Terezii nejbli��� a nejv�ce ovliv�uje �ivot �eholnic. Terezie vstupuje do kontaktu s nejr�zn�j��mi vrstvami c�rkevn� hierarchie. Velmi si v�� biskup�, kter� zn�, zvl�t� pozitivn� v�ak hodnot� kn�ze. Kn�z pro ni nen� zam�stnanec, n�br� prapore�n�k, jak�si kapit�n k�es�an�. Je to obr�nce Kristovy v�ci (srov. CV 3,1-2). V c�rkevn�ch d�jin�ch b�v� Terezie za�le�ov�na do r�mce reformn�ch proud� Kastilie v �irok�m hnut� katolick� reformy, kter� za��n� v polovin� 14. stolet� a je usm�r�ov�na zejm�na Tridentsk�m koncilem; toto hnut� se sna�ilo v�t�pit c�rkvi nov�ho ducha, kter� by povzbudil k�es�ansk� �ivot, vzd�lanost, teologii a semin��e.

12. Tereziin mystick� �ivot a jej� touha vytvo�it malou kontemplativn� komunitu s nov�m duchem i stylem �ivota p�edch�zej� Tridentsk� koncil, t�eba�e vz�p�t� se uk�� b�t v souladu s jeho pr�b�hem a uplat�ov�n�m. Terezie jej �asto naz�v� posv�tn�m koncilem. Ona sama v�ak nen� jen jednou reform�torkou �eholn�ho �ivota nav�c, je tak� nositelkou charismatu a inspir�torkou ur�it�ho �ivotn�ho stylu uvnit� c�rkve, charakterizovan�ho jej�m k�es�ansk�m humanismem. Otev�ena transcendenci, kter� je spole�enstv�m troji�n� l�sky a p��telstv�m s Kristem � Bohem a �lov�kem, kter� rozum� na�im slabostem � m� svat� Terezie vysok� pov�dom� o lidsk� osob� a v�� si lidsk�ch schopnost� (srov. CV 4,4; 41,7; 1H 1,1nn). Jej� mystika je nav�c mystikou prorockou, zku�enost� tak mocnou, �e se vyjad�uje slovem, kter� n�s zve, inspiruje a pob�z�, a st�v� se tak sv�dectv�m pro spole�nost a c�rkev.

13. Prost� a konkr�tn� popisuje svat� Terezie nemnoha slovy hodnotu k�es�ansk� v�chovy, kter� se j� dostalo v rodin�: �To, �e jsem m�la ctnostn� a bohabojn� rodi�e, by mi spolu s t�m, co mi dop��val P�n, sta�ilo � kdybych j� nebyla tak uboh� � abych byla dobr� (� 1,1). Obraz rodiny, na�rtnut� Terezi� na prvn�ch str�nk�ch Knihy �ivota, je ryze pozitivn� a jasn� charakterizovan�, nesen� zdrav�m k�es�ansk�m humanismem. Portr�t jej�ho otce, dona Alonsa, je portr�tem spravedliv�ho a um�rn�n�ho mu�e, p��tele pravdy, spole�ensky orientovan�ho, oddan�ho �etb�, �ct� k eucharistii, bohat�ho na skutky l�sky v��i chud�m a milosrdn�ho k nemocn�m a slou��c�m (srov. tamt�,2). Velmi podobn� je i �ensk� portr�t pan� Beatrix, jej� matky: trp�liv�, proz�rav�, velmi klidn� a inteligentn�, naklon�n� p�stov�n� mari�nsk� �cty a ostatn�ch k�es�ansk�ch ctnost� u sv�ch d�t� (srov. tamt�,3). Terezie, kter� tak usilovn� a intenzivn� vykon�vala sv� posl�n� Matky duchovn�ch osob, jak uvnit�, tak vn� Karmelu, pe�ovala tak� o tento aspekt rodinn�ho �ivota. Nejd��ve jako mni�ka, kter� se zaj�mala o duchovn� �ivot sv�ho otce (srov. tamt� 7,13); a n�sledn� jako mysti�ka se z�jmem o duchovn� �ivot sv�ch brat��.

14. Na tomto pozad� pro��v� Terezie mezi sv�mi osmn�cti a dvaceti lety, v r�mci v�voje sv�ho povol�n�, i okam�ik vstupu do karmelit�nsk�ho kl�tera Vt�len�. Zde si uv�domila, �e je zasazena do duchovn� tradice stalet�ch ko�en�, intenzivn� inspirovan� Bibl� a zalo�en� na �eholi. Karmelit�nsk� �ehole je hned po P�smu nejcitovan�j��m textem sv�tice. Seps�na v prvn�m desetilet� 13. stolet� byla n�sledn� upravena a potvrzena za pontifik�tu Inocence IV. (1247) a tento takto dotvo�en� text ozna�uje Terezie jako �prvotn� �eholi� (srov. � 36,26). Na prvn�ch str�nk�ch Cesty dokonalosti �ekne sv�m mni�k�m, �e p�i zakl�d�n� tohoto �koutku (...) m�la v �myslu, aby se zachov�vala tato �ehole na�� Pan� a Vl�dkyn� s takovou dokonalost� jako na po��tku� (CV 3,5). Pob�dky, vych�zej�c� z �ehole, kter� p�ij�m� za sv� s nejv�t�� intenzitou, jsou evangelijn� chudoba (srov. � 35), modlitba (srov. CV 4,4), samota cely (srov. C 8; C 4,9), ml�en� (srov. 3H 2,13), pr�ce a p��klad svat�ho Pavla, stejn� tak jako tradi�n� vztah mezi �ehol� a vzorem Panny Marie; to je tak� d�vod, pro� je �ehole Terezi� obvykle naz�v�na ��ehole Panny�, nebo ��ehole Na�� Pan� z hory Karmel� (srov. Z 14,5; � 36,26).

15. B�hem celkem sedmadvaceti let pobytu v kl�te�e Vt�len� proch�z� Terezie zna�n�m duchovn�m r�stem: �etba svat�ho Augustina a vid�n� Krista, poset�ho ranami, zp�sob� v jej�m �eholn�m �ivot� definitivn� zm�nu (srov. � 9,1.8). V kl�te�e Vt�len� doch�z� rovn� k mystick�m milostem, kter� popisuje v Knize �ivota. Ty jsou prolo�en� christologick�mi zku�enostmi, kter� soust�ed� jej� mystick� �ivot na pro��v�n� Kristova svat�ho lidstv� (srov. � 22), p�es milost proboden� srdce (tzv. transverberaci; srov. � 29,13) a� k charismatick�m milostem, kter� ji podn�t� k zalo�en� nov�ho Karmelu. Zde se odehraje rozhoduj�c� ud�lost, kter� m� zm�nit sm�r jej�ho �ivota, a to a� v roce 1554, tedy po t�m�� dvaceti letech karmelit�nsk�ho �ivota. Terezie n�s o n� zpravuje v dev�t� kapitole sv�ho autobiografick�ho l��en�. Skute�nost spo��v� ji� ne v p�eklenut� z�pasu, kter� svedla b�hem p�edch�zej�c�ch deseti let, n�br� v otev�en� se nov�ho horizontu k nov�mu zp�sobu, jak se vztahovat k Bohu a jak �elit ka�dodenn�mu �ivotu. Popisuje to takto: �M�la jsem u� p�edt�m n�kolikr�t po��tky toho, co nyn� povypr�v�m. St�valo se mi p�i tomto zp��tomn�n�, kter�m jsem se uv�d�la ke Kristu, jak jsem �ekla, a dokonce n�kdy i p�i �etb�, �e mi n�hle p�i�el pocit Bo�� p��tomnosti, p�i kter�m ne�lo nijak�m zp�sobem pochybovat o tom, �e je v m�m nitru nebo j� cel� pohrou�ena v n�m� (� 10,1). �lo jednodu�e o po��tek mystick�ho �ivota; za��tek nov�ho zp�sobu modlitby a �ivota, s d�sledky, kter� je�t� netu�ila ani ona sama. Jde o jej� zku�enost nov�ho �ivota, kter� d� vzniknout nov�mu Karmelu. Za��n� tak druh� obdob� jej�ho �ivota (1554-1582), charakterizovan� intenzivn�mi mystick�mi zku�enostmi, jejich� sv�dkem bude Jan od K��e, zpov�dn�k v kl�te�e Vt�len� b�hem t��let� 1571-1574, kdy zde Terezie byla p�evorkou. Toto obdob� z�rove� charakterizuje jej� intenzivn� spisovatelsk� a zakladatelsk� �innost, na kter� bude m�t rovn� ��ast Jan od K��e a se v podstat� pot�hne a� do jej� smrti.

(Pokra�ov�n� v p��t�m ��sle.)

Jdi na obsah

Ni��m se neznepokojuj:
Tereziiny recepty pro �ivot

Podle katecheze Benedikta XVI. z 2.2. 2011 zpracoval P. David Vop�ada

Pro n�v�t�vn�ky gener�ln� audience 2. �nora tohoto roku si Svat� Otec p�ipravil mal� p�ekvapen�. Ukon�il s�rii promluv o st�edov�k�ch postav�ch teolog� a �en, aby v�kladem o dal�� �en� zapo�al seri�l v�novan� u�itel�m c�rkve. La�ku nasadil hodn� vysoko, proto�e se v�noval sv�tici, �kter� p�edstavuje jeden z vrchol� k�es�ansk� spirituality v�ech dob� � svat� Terezii od Je��e, zn�m� tak� jako Terezie z �vily. Mnoh� jej� rady a post�ehy jsou v�born�m vkladem do �ivota. Na p�r z nich, inspirov�n pape�ovou promluvou, upozorn�m.

Nen� asi zapot�eb� znovu p�in�et �ivotopis Teresy de Cepeda y Ahumada, narozen� v kastilsk�m m�st� �zp�v� a svat�ch�, a p�ipom�nat jej� d�tsk� �t�ky, veden� touhou doj�t mu�ednictv� a �vid�t Boha�. Jak sama vypr�v�, u� mal� d�t� m��e pochopit z�kladn� pravdu o sv�t�, �kterou Terezie shrnula do dvou z�kladn�ch princip�. Toti� na jedn� stran� �fakt, �e v�echno, co pat�� tomuto sv�tu, pom�j�, a na druh� stran� pozn�n�, �e pouze B�h je �nav�dy, nav�dy, nav�dy�.

Tot� t�ma se vrac� v proslul� b�sni

Nada te turbe;
nada te espante;
todo se pasa;
Dios no se muda,
la paciencia todo lo alcanza.
Quien a Dios tiene,
nada le falta.
S�lo Dios basta.
Nic a� t� nezmate,
nic a� t� ned�s�.
V�echno pom�j�,
B�h se nem�n�,
trp�livost doc�l� v�eho.
Tomu, kdo m� Boha,
tomu nic nechyb�.
B�h s�m sta��!

Pape� d�le mluvil o z�kladn�ch momentech Tereziina �ivota: o jej�m vstupu na Karmel, o kl�tern�m �ivot� a jeho t�kostech, o mystick� zku�enosti s Kristem p��tomn�m v jej�m nitru, o rod�c� se my�lence reformy karmelit�nsk�ho ��du a zakl�d�n� prvn�ch reformovan�ch kl�ter�, o setk�n� se sv. Janem od K��e, zkr�tka o �ivot� pln�m aktivity, kter� se uzav�el v noci ze �tvrtka 4. na p�tek 15. ��jna 1582 (skute�n�, Terezie um�r� jen p�r hodin nato, co za�al platit gregori�nsk� kalend��), pot�, co se j� ze rt� vydraly posledn� dv� v�ty: �Um�r�m nakonec jako dcera c�rkve� a �U� nade�la, m�j �enichu, chv�le, kdy se uvid�me�. Blaho�e�ena byla roku 1614 a u� roku 1622 kanonizov�na.

Roku 1970 pak ji pape� Pavel VI. prohl�sil za u�itelku c�rkve. Terezie je u�itelkou, kter� sice �nepro�la akademickou formac�, ale v�d�la, �e od �teolog�, autor� knih a duchovn�ch u�itel�� se m��e nau�it mnoh�mu. I kdy� ve sv� nauce t�ila p�edev��m z �toho, co osobn� pro�ila, nebo co pozorovala na zku�enostech druh�ch�, u�ila se tak� od �sv�tc�� sv� doby prost�ednictv�m sv�ch p��telstv� s nimi i ��etbou c�rkevn�ch otc�: svat�ho Jeron�ma, svat�ho �eho�e Velik�ho a svat�ho Augustina.� V jej�ch spisech je tato inspirace patrn�, a j� mus�m ��ci, �e patrologovi se Terezie �te opravdu dob�e � jej� spisy pro n�j p�edstavuj� zn�m� ter�n.

Svat� Otec ve sv� promluv� pak kr�tce charakterizoval jej� d�la, do nich� sv�tice vtiskla svou zku�enost, v nich� u�� druh� tomu, co se sama nau�ila (i t�m se podob� svat�mu Ambro�i, j�m� se j� p�i sv�m studiu patristiky zab�v�m). P�ipomn�l p�itom zvl�t� jej� slavn� p��m�r: srdce jako hrad v nitru, v jeho� st�edu, v sedm�ch komnat�ch, prodl�v� hledan� a o�ek�van� Snoubenec, Kristus.

Zaj�mav� v�ak bude pozastavit se nad body, kter� v Tereziin� nauce Benedikt XVI. vyzdvihl. Jako ka�d�, kdo se s karmelit�nskou a terezi�nskou spiritualitou setkal, i on bojoval s t�m, jak ji shrnout do pouh�ch n�kolika slov.

Pokusil se ji vystihnout n�sleduj�c�m zp�sobem:

  1. Svat� Terezie za �z�klad ve�ker�ho k�es�ansk�ho �ivota� pova�uje evangelijn� ctnosti:
    1. Zejm�na odstup od majetku �ili evangeln� chudobu� � to se net�k� z pouze �eholn�k� �i karmelit�n�, ale �n�s v�ech�;
    2. �vz�jemnou l�sku jako podstatn� prvek komunitn�ho a spole�ensk� �ho �ivota� � a� je Terezie tak vysoce kontemplativn� osoba, bude sv�m sestr�m doporu�ovat sp�e Martu ne� Marii z Luk�ova evangeln�ho p��b�hu (12, 38�44);
    3. �pokoru jako l�sku k pravd� � nikoli tedy fale�n� pocit, �e nejsem �k ni�emu, ale pozn�n� kr�sy i slabosti �lov�ka; lidsk� srdce pro ni bude n�dhern�m diamantem, a p�esto z�rove� ni��m v porovn�n� s Bohem, kter� jedin� je svrchovan�;
    4. �rozhodnost jako plod k�es�ansk� odvahy� � op�t: tato kontemplativn� �ena nesed� nespokojen� a ne�inn� v �stran�, ale prov�d� reformu ��du a c�rkve, za��n� p�itom u sv�ho vlastn�ho nitra;
    5. �teolog�ln� nad�ji, kterou popisuje jako �ivou vodu�;
    6. �Nezapom�n� v�ak ani na lidsk� ctnosti: vl�dnost, opravdovost, m�rnost, zdvo�ilost, veselou mysl, u�lechtilost.�
  2. �Svat� Terezie vyb�z� ke hlubok�mu souladu s velk�mi biblick�mi postavami a k naslouch�n� Bo��mu Slovu. C�t� se sp��zn�na p�edev��m se snoubenkou z P�sn� p�sn� a s apo�tolem Pavlem a samoz�ejm� s trp�c�m Kristem a s Je��em v eucharistii.�
  3. �Sv�tice d�le zd�raz�uje d�le�itost modlitby; modlitba � ��k� � je �p��telsk� rozhovor s T�m, o n�m� v�me, �e n�s miluje� (�ivot 8, 5).� Tato definice modlitby p�ekvapila ji� mnoh�ho, kdo otev�el Katechismus katolick� c�rkve a nalezl jim tam ocitov�nu. Jak pape� p�ipomn�l, nejde o jen jej� vyn�lez, ale Terezie zde stoj� v �e�i�ti nejlep�� teologick� tradice, nest�v� se jen u�itelkou, ale � podobn� jako sv. Ambro�, jemu� je v pojet� duchovn�ho �ivota velmi bl�zk� � tou, kter� uv�d� do tajemstv�, tedy prov�d� mystagogii.
    Zm�n�n� my�lenka svat� Terezie je v souladu s definic� teolog�ln� l�sky, kterou pod�v� svat� Tom� Akvinsk�: l�ska je �amicitia quaedam hominis ad Deum�, tedy ur�it� druh p��telstv� �lov�ka s Bohem, kter� sv� p��telstv� nab�dl �lov�ku jako prvn�; iniciativa vych�z� od Boha (srov. Summa Theologie II-II, 23,1).
    �Modlitba je �ivot a rozv�j� se postupn� a z�rove� s r�stem k�es�ansk�ho �ivota: za��n� modlitbou mluvenou, potom p�ech�z� do nitra v meditaci a usebr�n�, a� doch�z� ke sjednocen� z l�sky s Kristem a s Nejsv�t�j�� Trojic�. P�itom samoz�ejm� nejde o rozvoj, ve kter�m vystoupen� na jeden stupe� znamen� opu�t�n� p�edch�zej�c�ho typu modlitby, ale sp�e o postupn� prohlubov�n� vztahu s Bohem, kter� pronik� cel� �ivot. Sp�e ne� pedagogi� modlitby pod�v� Terezie jej� opravdovou �mystagogii�. �ten��e sv�ch d�l u�� modlitb� tak, �e se modl� spolu s n�m; �asto toti� p�eru�uje sv� vypr�v�n� nebo v�klad a p�ech�z� do modlitby.�
  4. �Dal��m t�matem, drah�m t�to sv�tici, je �st�edn� postaven� Kristova lidstv�. Pro Terezii je toti� k�es�ansk� �ivot osobn�m vztahem k Je��i, vrchol�c�m ve sjednocen� s N�m skrze milost, l�sku a napodoben�. Odtud plyne d�le�itost, kterou Terezie p�ikl�d� rozj�m�n� o utrpen� P�n� a o eucharistii, jako� i o p��tomnosti Krista v c�rkvi, je� je pro ka�d�ho v���c�ho j�drem liturgie. Svat� Terezie �ije bezpodm�ne�nou l�skou k c�rkvi. Projevuje �iv� �sensus ecclesiae� (vn�mavost pro c�rkev) uprost�ed rozd�len� a konflikt� v c�rkvi sv� doby. Reformuje karmelit�nsk� ��d s �myslem l�pe slou�it a l�pe h�jit �svatou katolickou c�rkev ��mskou� a je ochotna d�t za ni sv�j �ivot (srov. �ivot 33,5).�
  5. Posledn�m aspektem terezi�nsk� nauky, na kter� pape� pouk�zal, je �dovr�en� (biblicky �e�eno: nov� nebesa a nov� zem�) jako o�ek�v�n� cel�ho k�es�ansk�ho �ivota a jeho kone�n� c�l.� Sv�tice m� velmi jasnou p�edstavu Kristovy �plnosti�, ke kter� m� k�es�an dosp�t. Na z�v�r Hradu v nitru popisuje Terezie v posledn� �komnat� tuto plnost, uskute�n�nou p�eb�v�n�m Trojice v du�i, sjednocen�m s Kristem skrze tajemstv� jeho lidstv�.�

Vyjmenovan� body t�to nauky jsou podle pape�e natolik podn�tn�, �e o Terezii lze hovo�it jako o �opravdov� u�itelce k�es�ansk�ho �ivota pro v���c� v�ech dob.� N�kdo by snad mohl toto ozna�en� pova�ovat za un�hlen�. Jak m��e takto hlubok� mysti�ka � nej�ir�� ve�ejnosti pov�dom� snad jen z Berniniho Ext�ze sv. Terezy v ��msk�m kostele S. Maria della Vittoria (v jeho� sakristii se �esk� n�v�t�vn�k nadchne pro panorama bitvy na B�l� ho�e) � oslovit �lov�ka dne�n� doby, kterou mnoz� pova�uj� za chudou na duchovn� hodnoty? Podle pape�e je tomu pr�v� naopak: Terezie je u�itelkou duchovn�ho �ivota pro dne�n� dobu velmi p��hodnou. Pro�? U�� toti� pr�v� n�s, jak �b�t ne�navn�mi sv�dky Boha�, jak ps�t sv�j �vlastn� �ivotopis� jako �knihu skutk� P�nova milosrdenstv�. Terezie u��, jak b�t sv�dky �Bo�� p��tomnosti a Bo��ho p�soben�, u�� n�s skute�n� poci�ovat ��ze� po Bohu, kter� je v na�em srdci, touhu vid�t Boha, hledat Boha, rozmlouvat s N�m a b�t Jeho p��teli. Toto p��telstv� je pro n�s v�echny nezbytn� a mus�me je hledat den za dnem znovu.�

Pr�v� tato touha st�vat se sv�dky �Bo�� p��tomnosti a Bo��ho p�soben� p�iv�d� i n�s, usp�chan� a chv�taj�c� lidi dne�ka, k tomu, �abychom ka�d� den v�novali n�le�it� �as modlitb�, otev�enosti k Bohu, cest� hled�n� Boha, abychom jej uvid�li, abychom nalezli jeho p��telstv� a t�m prav� �ivot.� V�dy� avilsk� sv�tice n�m v tom m��e b�t sama vynikaj�c�m p��kladem: st�� si lze p�edstavit �inorod�j��ho �lov�ka, a p�itom �ila hluboce kontemplativn�. Modlitba, tak jak ji pro��vala a jak j� tak� sv. Terezie u��, umo��uje �lov�ku sestoupit k j�dru vlastn� existence a nal�zt ji. Jak podot�k� pape�, �mnoz� z n�s by toti� m�li ��ci �ne�iji, skute�n� ne�iji, proto�e ne�iji podstatu vlastn�ho �ivota�. �as modlitby proto nen� �asem ztracen�m, n�br� �asem, ve kter�m se otev�r� cesta �ivota, na n� si osvojujeme od Boha vrouc� l�sku k N�mu, k Jeho c�rkvi a konkr�tn� l�sku k na�im brat��m.� To nakonec kladla na srdce sv�m sestr�m i Terezie, kdy� jim za vzor kontemplativn�ho �ivota d�vala �inorodou Martu z epizody v Luk�ov� evangeliu.
Toto povzbuzen� k modlitb� m��e b�t inspirativn� pro ka�d�ho z n�s, t�eba i dost aktu�ln�. Mo�n� pak na lidi a na c�rkev a sv�t kolem sebe budeme m�n� na��kat, st�ovat si �i nad�vat, ale za�neme je tak v�ce milovat! To je ostatn� jedin� cesta k reform� c�rkve � to u� vyzkou�ela svat� Terezie z �vily. Jej� recept se osv�d�il. Nen� d�vodu, pro� by nemohl �zafungovat� i p�i na�em v�edn�m �ivot� v dne�n�ch dnech.

�esk� p�eklad cel�ho textu promluvy Benedikta XVI. lze naj�t na str�nk�ch www.radiovaticana.cz v rubrice Gener�ln� audience.

Jdi na obsah

Katecheze o Janovi od K��e

Benedikt XVI. p�i gener�ln� audienci 16.2.2011

Draz� brat�i a sestry,
p�ed dv�ma t�dny jsem p�edstavil postavu velk� �pan�lsk� mysti�ky, Terezie od Je��e. Dnes bych cht�l mluvit o jin�m v�znamn�m sv�tci t�e zem�, o duchovn�m p��teli svat� Terezie a reform�torovi � spolu s n� � karmelit�nsk� �eholn� rodiny: o svat�m Janovi od K��e, kter� byl prohl�en u�itelem c�rkve pape�em Piem XI. v roce 1926 a tradic� nazv�n Doctor mysticus, (Mystick� u�itel).

Jan od K��e se narodil roku 1542 v mal� vesni�ce Font�veros, pobl� �vily, ve Star� Kastilii, jako syn Gonzala de Yepes a Cataliny Alvar�z. Rodina byla velmi chud�, nebo� otec, �lechtick�ho p�vodu z Toleda, byl za to, �e se o�enil s Catalinou, chudobnou tkadlenou hedv�b�, vyhn�n z domu a vyd�d�n. V Janov� �tl�m v�ku jeho otec zem�el a Jan se jako dev�tilet� chlapec p�est�hoval s matkou a bratrem Franti�kem do Mediny del Campo (u Valladolidu), obchodn�ho a kulturn�ho centra. Zde nav�t�voval kolej de los Doctrinos a rovn� vykon�val prost� pr�ce pro sestry p�i konventn�m kostele Ma�� Magdal�ny. N�sledn� byl p�ijat, s ohledem na jeho lidsk� kvality a studijn� v�sledky, nejprve jako o�et�ovatel do �pit�lu Po�et� a pak i do jezuitsk� koleje, z��zen� v Medin� del Campo teprve ned�vno: sem za�al Jan doch�zet jako osmn�ctilet� a po t�i l�ta studoval humanitn� obory, r�toriku a klasick� jazyky. Na konci t�to formace ji� m�l jasno, co se t��e povol�n�: rozhodl se pro �eholn� �ivot a mezi tolika ��dy, p��tomn�mi v Medin�, se c�til b�t vol�n na Karmel.

V l�t� roku 1563 vstoupil do novici�tu ke karmelit�n�m v tomto m�st� a p�ijal �eholn� jm�no �od sv. Mat�je�. N�sleduj�c�ho roku byl ur�en ke studiu na presti�n� univerzit� v Salamance, kde po t�i l�ta absolvoval humanitn� a teologick� studia. V roce 1567 byl vysv�cen na kn�ze a vr�til se do Mediny del Campo, aby tam slavil primi�n� m�i svatou, obklopen p��zn� sv�ch p��buzn�ch. A pr�v� zde do�lo k prvn�mu setk�n� mezi Janem a Terezi� od Je��e. Setk�n� bylo rozhoduj�c� pro oba: Terezie mu vylo�ila pl�n reformy Karmelu rovn� v mu�sk� v�tvi ��du a nab�dla Janovi, aby se k n�mu �pro v�t�� sl�vu Bo�� p�idal; mlad� kn�z byl okouzlen Tereziin�mi ideami natolik, �e se stal velk�m zast�ncem jej�ho �myslu. Oba po n�kolik m�s�c� spole�n� pracovali a sd�leli p�itom ide�ly a z�m�r co nejd��ve otev��t d�m bos�ch karmelit�n�: k tomu do�lo 28. prosince 1568 v Duruelu, na osam�l�m m�st� v �vilsk�m kraji. S Janem tvo�ili tuto prvn� reformovanou mu�skou komunitu dal�� dva spole�n�ci. P�i obnoven� �eholn� profese podle prvotn� �ehole p�ijali nov� jm�na: Jan se tehdy nazval �od K��e� a pod t�mto jm�nem bude n�sledn� v�eobecn� zn�m. Koncem roku 1572, na ��dost svat� Terezie se stal zpov�dn�kem a vik��em kl�tera Vt�len� v �vile, kde se sv�tice stala p�evorkou. Byla to l�ta jejich �zk� spolupr�ce a duchovn�ho p��telstv�, kter� obohatila oba. Do tohoto obdob� spadaj� rovn� nejd�le�it�j�� terezi�nsk� d�la a prvn� Janovy spisy.

P�ilnut� k reform� Karmelu nebylo snadn� a st�lo Jana i t�k� utrpen�. Nejbolestn�j�� ud�lost� byl v roce 1577 jeho �nos a uv�zn�n� v konventu karmelit�n� p�vodn� observance v Toledu, na z�klad� nespravedliv�ho obvin�n�. Po n�kolik m�s�c� byl sv�tec v�zn�n, zbaven t�lesn�ch a duchovn�ch opor a vystaven fyzick�mu a mor�ln�mu n�tlaku. Zde slo�il, krom� jin�ch b�sn�, svou slavnou Duchovn� p�se�. Kone�n� se mu v noci ze 16. na 17. srpna 1578 poda�ilo dobrodru�n�m zp�sobem ut�ci a uch�lit se do kl�tera bos�ch karmelitek v tomt� m�st�. Svat� Terezie a jeho reformovan� spolubrat�i v�tali s nesm�rnou radost� jeho osvobozen� a po kr�tk�m �ase fyzick�ho zotaven� byl Jan ur�en do Andaluzie, kde str�vil deset let v r�zn�ch konventech, zvl�t� v Granad�. Zast�val v r�mci ��du st�le v�znamn�j�� ��ady, a� se stal provin�n�m vik��em, a dovr�il seps�n� sv�ch duchovn�ch pojedn�n�. N�sledn� se vr�til do rodn� zem� jako �len gener�ln�ho veden� terezi�nsk� �eholn� rodiny, kter� se ji� t�ila pln� pr�vn� autonomii. V roce 1591 byl zpro�t�n ve�ker�ch zodpov�dn�ch �kol� a byl ur�en pro novou �eholn� provincii v Mexiku. Zat�mco se s dal��mi deseti spolubratry p�ipravoval na dlouhou cestu, st�hl se do �stran� jednoho konventu pobl� Ja�n. Tam t�ce onemocn�l. S p��kladn�m klidem a trp�livost� odol�val Jan velik�m bolestem. Zem�el v noci ze 13. na 14. prosince 1591, zat�mco jeho spolubrat�i recitovali matutinum. Rozlou�il se s nimi slovy: �Dnes budu zp�vat matutinum v nebi.� Jeho t�lesn� poz�statky byly p�eneseny do Segovie. Blaho�e�en byl Klementem X. v roce 1675 a svato�e�en Benediktem XIII. v roce 1726.

Jan je pova�ov�n za jednoho z nejv�znamn�j��ch lyrick�ch b�sn�k� �pan�lsk� literatury. Jeho velk�mi spisy jsou: V�stup na horu Karmel, Temn� noc, Duchovn� p�se� a �iv� plamen l�sky.
V Duchovn� p�sni p�edstavuje svat� Jan cestu o�i��ov�n� du�e, a tedy postupn� radostn� nab�v�n� Boha, dokud du�e nedojde a� k zakou�en� toho, �e miluje Boha tout� l�skou, kterou je J�m milov�na. �iv� plamen l�sky pokra�uje v t�to perspektiv�, detailn� popisuje stav p�etv��ej�c�ho sjednocen� s Bohem. Jan st�le pou��v� p��m�r ohn�: jako ohe�, kter� plane po��d v�c, spaluje d�evo, tak�e je natolik p�etv���, �e se i ono samo st�v� plamenem, tak i Duch svat�, kter� za temn� noci o�i��uje a t��b� du�i, �asem ji natolik osv�cuje a zah��v�, jakoby se ona sama st�vala plamenem. �ivot du�e je ustavi�n�m sv�tkem Ducha svat�ho, kter� d�v� vytu�it sl�vu sjednocen� s Bohem na v��nosti.

V�stup na horu Karmel p�edstavuje pokrok na duchovn� cest� z pohledu postupn�ho o�i��ov�n� du�e, nezbytn�ho k dosa�en� vrcholu k�es�ansk� dokonalosti, symbolizovan� vrcholem hory Karmel. Toto o�i��ov�n� je l��eno jako putov�n�, na kter� se �lov�k vyd� svou spoluprac� s Bo��m p�soben�m, aby osvobodil du�i od ka�d�ho lnut� �i n�klonnosti, kter� by byla v rozporu s Bo�� v�l�. O�i�t�n�, kter� � m�-li v�st a� ke sjednocen� l�sky s Bohem � mus� b�t �pln�, za��n� o�i�t�n�m �ivota smysl� a pokra�uje t�m, jeho� se dosahuje prost�ednictv�m t�� teolog�ln�ch ctnost�: v�ry, nad�je a l�sky. Ty o�i��uj� rozum, pam� a v�li. Temn� noc popisuje �pasivn� aspekt neboli Bo�� z�sah do tohoto procesu �o�i��ov�n� du�e. Lidsk� �sil� je toti� neschopn� doj�t a� k nejhlub��m ko�en�m �patn�ch n�klonnost� a n�vyk� osoby: m��e je pouze p�ibrzdit, nikoli zcela vyko�enit. Aby byly skute�n� vyko�en�ny, je zapot�eb� zvl�tn�ho Bo��ho p�soben�, kter� radik�ln� o�ist� ducha a disponuje jej ke sjednocen� l�sky se Sebou. Svat� Jan definuje takov� o�i�t�n� jako �pasivn� pr�v� proto, �e i kdy� je du�� p�ijat�, je uskute�n�no tajemn�m p�soben�m Ducha svat�ho, kter� jako ohniv� plamen spaluje ka�dou ne�istotu. V tomto stavu je du�e podrobena zkou�k�m v�eho druhu, jako kdyby se nach�zela v temn� noci.

Tyto odkazy na Janova hlavn� d�la n�m napom�haj�, abychom se p�ibl�ili hlavn�m bod�m jeho obs�hl� a hlubok� mystick� nauky, jej�m� ��elem je popsat jistou cestu, jak dosp�t ke svatosti, ke stavu dokonalosti, k n�mu� B�h vol� v�echny. Podle Jana od K��e v�e, co existuje, je stvo�en� od Boha a dobr�. Prost�ednictv�m tvor� m��eme doj�t k objevu Toho, kter� v nich zanechal sv� stopy. V�ra je ov�em jedin� zdroj, darovan� �lov�ku k tomu, aby pozn�val Boha takov�ho, jak� je s�m v Sob�, jako trojjedin� B�h. V�echno, co cht�l B�h sd�lit �lov�ku, �ekl v Je��i Kristu, ve sv�m Slov�, je� se stalo t�lem. Je�� Kristus je jedinou a definitivn� cestou k Otci (srov. Jan 14,6). Cokoli stvo�en�ho nen� ni��m ve srovn�n� s Bohem a mimo N�j nem� nic hodnotu: z toho vypl�v�, �e k tomu, aby �lov�k dosp�l k dokonal� Bo�� l�sce, se mus� ka�d� jin� l�ska p�ipodobnit l�sce Bo�� v Kristu.
Proto svat� Jan od K��e zd�raz�uje nezbytnost o�i��ov�n� a vnit�n�ho vypr�zdn�n� k p�etvo�en� v Boha, co� je jedin�m c�lem dokonalosti. Toto �o�i��ov�n� nespo��v� jednodu�e ve fyzick�m odn�t� v�c� nebo jejich u��v�n�; du�i �in� �istou a svobodnou to, kdy� se odstran� ka�d� nez��zen� z�vislost na v�cech. V�echno mus� m�t sv� m�sto v Bohu jako st�edu a c�li �ivota. Dlouh� a nam�hav� proces o�i��ov�n� vy�aduje jist� osobn� n�mahu, ale skute�n�m protagonistou je B�h: v�echno, co m��e ud�lat �lov�k, je �disponovat se�, b�t otev�en bo�sk�mu p�soben� a nekl�st mu odpor. Rytmus r�stu viry, nad�je a l�sky jde ruku v ruce s d�lem o�i��ov�n� a s postupn�m sjednocov�n�m se s Bohem a� k p�etvo�en� v N�j. Kdy� se dosp�je k tomuto c�li, du�e se hrou�� do samotn�ho troji�n�ho �ivota, tak�e svat� Jan o n� tvrd�, �e dosp�v� a� k tomu, �e miluje Boha tout� l�skou, jakou ji miluje On, proto�e miluje v Duchu svat�m. Proto m� Mystick� u�itel za to, �e k opravdov�mu sjednocen� l�sky s Bohem nedoch�z�, pokud nevrchol� troji�n�m sjednocen�m. V tomto svrchovan�m stavu pozn�v� svat� du�e v�echno v Bohu a nepot�ebuje ji� prost�ednictv� tvor�, aby k N�mu do�la. Du�e se ji� c�t� zaplavena bo�skou l�skou a pln� se v n� raduje.

Tento obraz sv. Jana od K��e jist� nepat�� k �nejslad��m�. Jde o prost� d�lo anonymn�ho mal��e, kter� vzniklo na p��n� gener�ln�ho p�edstaven�ho bos�ch karmelit�n� P. Jana od Ducha svat�ho. Cenn� je, �e obraz byl namalov�n v dob�, kdy je�t� �ila �ada t�ch, kdo Jana osobn� znali. Uchov�v� se v kl�te�e bos�ch karmelit�n� v Segovii.

Draz� brat�i a sestry, nakonec z�st�v� ot�zka: m� tento sv�tec se svou vzne�enou mystikou, s t�mto n�ro�n�m putov�n�m k vrcholu dokonalosti, co ��ci i n�m, oby�ejn�m k�es�an�m, kte�� �ijeme v okolnostech dne�n�ho �ivota? Nebo je p��kladem a vzorem pouze pro n�kolik vyvolen�ch du��, kter� mohou doopravdy nastoupit tuto cestu o�i��ov�n� mystick�ho v�stupu? Abychom nalezli odpov��, mus�me si b�t p�edev��m v�domi, �e �ivot svat�ho Jana od K��e nebyl n�jak�m �vzn�en�m se na mystick�ch oblac�ch�, n�br� byl �ivotem velmi tvrd�m, velmi praktick�m a konkr�tn�m, a� u� jako reform�tora ��du, kter� nar�el na tolik odporu, a� u� jako provin�n�ho p�edstaven�ho nebo jako v�zn� v rukou spolubratr�, kdy byl vystaven neuv��iteln�m ur�k�m a fyzick�mu tr�zn�n�. Byl to opravdu tvrd� �ivot, ale pr�v� b�hem m�s�c�, str�ven�ch ve v�zen�, napsal Jan jedno ze sv�ch nejkr�sn�j��ch d�l. A takto m��eme pochopit, �e putov�n� s Kristem, kr��en� s Kristem-Cestou, nen� dal�� p��t�� k ji� tak dost tvrd�mu jhu na�eho �ivota, nen� n���m, co by na�e b�emeno u�inilo je�t� t잚�m, ale je n���m docela odli�n�m, je sv�tlem, je silou, kter� n�m pom�h� n�st toto b�emeno. Nos�-li v sob� �lov�k velkou l�sku, tato l�ska mu tak�ka d�v� k��dla, tak�e leh�eji sn�� v�echny �trapy �ivota, proto�e v sob� nos� toto velk� sv�tlo. Toto je v�ra: b�t milov�n Bohem a nechat se milovat Bohem v Kristu Je��i. �Nechat se milovat� je sv�tlem, kter� n�m pom�h� n�st ka�dodenn� b��m�. A svatost nen� na��m d�lem, a to velmi nesnadn�m, ale je pr�v� touto �otev�enost�: je t�eba otev��t okna na�� du�e, aby Bo�� sv�tlo mohlo pronikat dovnit�, nezapom�nat na Boha, nebo� pr�v� v otev�enosti jeho sv�tlu spo��v� s�la a tak� radost vykoupen�ch. Prosme P�na, aby n�m pomohl nach�zet tuto svatost, nechat se Bohem milovat, co� je povol�n� n�s v�ech a na�e opravdov� vykoupen�.

Z ital�tiny p�elo�il P. Vojt�ch Kohut, OCD.

 












© �eskomoravsk� gener�ln� delegatura ��du karmelit�n�